Adinka dnešním dnem ukončila čtvrtý měsíc. Je to klišé, všichni to říkají, ale fakt to šíleně letí.
Ikdyž je mi už chvílema smutno po tom novorozenci, kterým byla, hrozně mě baví si s ní užívat každou chvilku a těším se na další...
Všechno bych si chtěla pamatovat. To, jak se na nás usměje, když se probudí, jak voní, jaký je to pocit, když se k sobě přitulíme a když ji kojím. No, trochu se nad tím dojímám. :-)
Při každé příležitosti aspoň fotím. Ty obyčejné chvilky, kdy jsme všichni pohromadě a je nám dobře.
Konečně jsem si pořídila dálkovou spoušť, tak teď můžem být na fotkách všichni. Se samospouští mi to nikdy moc nešlo - pořád běhat sem a tam a pak jsem ještě minula záběr.
Takže čtyři úžasné měsíce jsou za náma. Ada se za tu dobu naučila spoustu věcí, třeba že má dvě ruce a uši. A já zas být víc trpělivá.
T.
Žádné komentáře:
Okomentovat